doc. Ing. František Čuba, CSc.: Naši občané nejsou v našem státě spokojeni

 

Naši občané nejsou v našem státě spokojeni (pracovní text doc.ing.Františka Čuby – účastníkům Vratimovského odborného semináře poskytnut se souhlasem autora)

Lidé uvádějí, že v naši zemi:  

  • roste drahota
  • roste kriminalita
  • roste nezaměstnanost
  • roste chudoba

 

Největší nespokojenost je v Moravskoslezském kraji.

Nespokojenost je dána těmito skutečnostmi:

  1. Vysokou nezaměstnaností v kraji, která je téměř 10% (průměr ČR z 7,5%)

_____________________________________

 

  1. Nízkými odměnami za práci:
  • obyvatelé Ostravy byli zvyklí na vyšší průměr odměn
  • obyvatelé Ostravy jsou na 5. místě
  • 9 krajů má nižší průměr mzdy

_____________________________________

Průměrná mzda

 

KV                                                                         21.274 Kč

PU                                                                         22.058 Kč

___________________________

ZL                                                                         22.173 Kč

Vysočina                                                               22.307 Kč

JH                                                                         22.337 Kč

____________________________

OL                                                                         22.487 Kč

____________________________

Ustí                                                                       22.725 Kč

Liberec                                                                  22.789 Kč

_____________________________

HK                                                                        22.827 Kč

_____________________________

Moravskoslezský                                                  23.577 Kč

Plzeň                                                                     23.846 Kč

_____________________________

Jihomoravský                                                      24.181  Kč

Středočeský                                                        24.749  Kč

_____________________________

PRAHA                                                                32.621  Kč

 

 

 

V chudobě u nás žije přes 100 000 našich občanů a na hranici chudoby žije přes 600 000 občanů.

 

Mezi těmi, kteří jsou nejvíce zasaženi zahraničními vlivy jsou zemědělci.

 

Problémy se projevují zejména v zemědělských podnicích a na venkově.

 

• Mzdy pracovníků v zemědělství jsou na úrovni 75% průměrných mezd v ČR

 

• Z menších vesnic mizí občanské vybavení (pošty, obchody, vzdaluje se lékařské a další služby).

Vesnice se vylidňují

• Málo je rozvinuto vyšší zhodnocení produkce v zemědělském podniku, nebo ve sdružení více

podniků

• Málo je rozvinuta „přidružená výroba“ a služby

Velký problém vytváří nezaměstnanost – Jak vzniká nezaměstnanost?

Příklad:

Máme podnik o výměře 1 000 ha a ten zaměstnává 200 lidí. Naše úvahy nás nutí, abychom postupovali takto:

  • zrušíme živočišnou výrobu,
  • v rostlinné výrobě zavedeme pěstování jen pšenice,
  • 190 lidí propustíme a tím dosáhneme cíle – tedy zvýšení pracovní produktivity a snížení nákladů,
  • každý, kdo takto AKTIVIZUJE podnik je vedoucími odsuzován, veleben a pracujícími odsuzován
  • co však se 190 propuštěnými, se nikdo nezajímá. Každý je pošle do práce do města. Avšak – stejné propouštění probíhá i ve městě a v průmyslu.

 

Obdobných příkladů jsou tisíce. Nezaměstnanost plodí nespokojenost a tak se stává, že se nejen v našem státě, ale všude ve světě vytváří 2 vrstvy lidí:            1. spokojení,

           2. zatrpklí.

Ti zatrpklí se daném procesu brání:

  • žádají o pomoc
  • když nejsou vyslyšeni:

- začínají stávkovat,

- začínají  demonstrovat.

Přijde doba, kdy ztrpklí půjdou i do silných střetů s vedoucími podniků a s majiteli podniků.

Co s přebytečnými lidmi

Kdo se má postarat o přebytečné lidi – na to jsou 3 názory:

  1. Nikdo – tento názor převládá (údajně je věcí nezaměstnaných, aby si na trhu práce našli práci)
  2. Podniky – podniky byly vybudovány i z práce nepotřebných lidí. Je morální povinností každého podniku problém nezaměstnanosti pomáhat řešit.
  3. Stát a to :                             
  • Obecní úřady
    • Krajské úřady
    • Vlády

Proč mají řešit poslanci

Lidé si volí své zástupce také proto, aby se o své voliče starali.

Poslanci nejsou voleni proto, aby:

  • psali hlášení,
  • chodili na schůze a tam hlasovali,
  • aby využívali výhod, které poslanci mají,
  • atd.

Poslanci se o své lidi musí starat.

Mají k tomu dostatek příležitostí.

Jak nezaměstnanost mají řešit nejvyšší orgány:

  • Vytvářet takovou podnikatelskou atmosféru, která vytváří zájem podnikat (dnes taková atmosféra není).

Jak nezaměstnanost mají řešit ostatní politické orgány:

  • Jednak nalezením podnikatelských programů
  • Jednak nalezením pomoci při jednáních na úřadech
  • Jednak vyhledáváním příležitostí

Jak mají úřady nebo podniky dávat lidem práci

  • Tímto tématem se zabýval AK Slušovice již v roce 2005.
  • AK Slušovice si tehdy odvodil, že k nedobrým jevům může dojít a proto je třeba být na ně připraven.
  • AK a ČSSMZ toto téma také projednalo na mezinárodní konferenci pod názvem „PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI“.
  • Účastníci konference tehdy souhlasili s názorem, že je třeba v době krize svým spoluobčanům pomoci.

Všichni lidé přišli na svět proto, aby prožili důstojný život. Proto práce se jim dát musí. Pokud nedá, budeme čelit stále se stupňujícím středu mezi bohatými a chudými.

NEZAMĚSTNANOST musí řešit podniky:

  • Podniky – výnosy, zisk
  • Lidé – společenství – AKTIVIZACE

PROČ MAJÍ PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI ŘEŠIT PODNIKY, proč si tento problém neřeší sami nezaměstnaní.

Důvodů je mnoho. Ty hlavní spočívají v tom, že různí lidé mají různé schopnosti:

  • Těch, kteří umí uvádět lidi a věci do pohybu je velmi málo (0,5 %) – zaplatí
  • Tyto lidi obvykle podniky získají a drží si je.
  • Pro ostatní odborníků není

Druhým důvodem je nutnost mít startující kapitál. A ten nezaměstnaní obvykle nemají.

Proto zaměstnání lidí musí řešit podniky.

Cílem AK Slušovice bylo nejen produkce zisku, ale také pozornost byla věnovaná totální péče o lidi a proto svým důchodcům poskytoval:

  • Stravování 2,- Kč
  • Důchodci měli jistotu bydlení atd.

Poskytování pracovních příležitostí bylo řešeno realizaci programů nazvaných MIKROAGRA.

Program MIKROAGRA měl za úkol nalézat pro lidi pracovní příležitosti tyto podniky využívat nebo pro potřeby veřejnosti.

Prvním takovýmto programem byl rozvoz potravin do bytu našich družstevníků.

Začali jsme rozvážet – každé ráno včetně sobot a neděl:

  • chleba,
  • rohlíky,
  • mléko,
  • máslo,
  • a další.

a čtvrtek, pátek, sobota - všechny

  • potraviny,
  • balená voda atd.

Překvapením pro nás bylo velký zájem o tuto službu. Zájem v krátké době převýšil stovky odběratelů. Proto jsme tento útvar osamostatnili. Rozvoz potravin si vynucoval rozšiřování sortimentu. Mezi nové požadavky patřilo:

  • čerstvá zelenina,
  • ovoce,
  • čerstvé maso,
  • jogurty.

Na tyto činnosti jsme již ustavili samostatný závod Mikroagra.

Požadavky MIKROAGRY si vynucovaly nejrůznější služby a podnikatelské aktivity jako jsou:

  • chov prasat a pravidelné zabijačky,
  • chov drůbeže,
  • pastevní chov skotů, ovcí,
  • chov králíků.

Mikroagra poskytovala služby další:

  • pronajala pozemky, stáje,
  • pronajala krmiva,
  • odkoupila odchované zvířata,
  • dobře zpeněžovaly,
  • řešit zpracování potravin (vlna, kůže vyčiněné).

V rostlinné výrobě se rozšiřoval sortiment na:

  • potraviny,
  • pohanka
  • fazole,
  • květiny,
  • čočka, hrách,
  • brambory.

V přidružené výrobě:

- zábrany, žebře, ploty,

- organizace kulturních a sportovních akcí.

 

MA – vytvořila obří podnikatelský prostor, který někde :

- přinášel zisk,

- někde nepřinášel zisk- např. péče o domy, zahrady apod.,

- tyto aktivity financoval podnik nebo obec.

 

Rozvoj služeb si vynutil založení vnitropodnikové banky. To proto, že peněžní ústavy neměly o financování takových služeb zájem.

Velký zájem o rozvoj MA si vynutil i založení závod AGROCOM:

Úkolem tohoto závodu bylo osamostatňování dílčích podnikatelských aktivit. Zájemcům byla zřízena samostatná organizační jednotka, která byla součástí. Zájemce řešil všechny své činnosti prostřednictvím této organizační jednotky. Všechny náklady a tržby se tudíž soustřeďovaly v jeho organizační jednotce. Zájemce si mohl kdykoli svou organizační jednotku osamostatnit.

Mnozí zájemci se osamostatnili, ale po určité době se vraceli zpět.

 

Vzniká otázka:

 „Mohou takto postupovat i jiné podniky?“

Odpověď je  – ano

  • Každý podnik může a měl by nejen produkovat zisk, ale také pečovat o své lidi.
  • Ve světě je obří množství pracovních příležitostí.
  • Na jedné konferenci jsme ukázali, že pracovních příležitostí existuje obrovská množství.
  • Správné využívání pracovních příležitostí může vytvořit obří podnikatelský prostor.

Proč takovou cestu nevolíme a místo toho neustále hovoříme o tom, že je nezaměstnanost. Tak je to proto, že je to starost navíc, kterou lidé v zajetých podnicích nepotřebují.

Pokud nenajdeme způsoby zaměstnání lidí, bude vznikat stále větší nespokojenost lidí. Tato nespokojenost vyústí:

  • Stávky
  • Protesty
  • Demonstrace
  • Střety s policií
  • Střety mezi sebou
  • Rabování
  • Politické střety
  • Ozbrojená povstání

Zaměstnání lidí je tudíž celospolečenský úkol. Existuje velký podnikatelský prostor. Musíme změnit názor, na to, jak ho využít.

Uvedu velký program

Zemědělství se bude měnit:

  • Zvýší vývoz zeleniny
  • Sníží dopravní náročnost

V ČR bylo před 20 lety 1.000 ha skleníků. Dnes je 25 ha skleníků. Výroba 1.000 ha skleníku je akce za 25 – 30 mld. Kč. Skleníky přinesou zvýšenou produkci až o 1 mld Kč ročně.

Kde nalézat pracovní příležitosti:

AK Slušovice předložil na konferenci 100 programů, které mohly dávat lidem a možnost podnikání. Budu uvádět příklady takovýchto programů:

Programy vysoce aktuální patří např.:

  • Výstavba skleníků (skleníků potřebujeme, cena 1 skleníku je 1 mil. USD)
  • Obnovení výroby zeleniny ve sklenících představuje denní zpracování čerstvé zeleniny na kvalitní a chutná zeleninová jídla
  • Rozsah takového programu lze vyjádřit asi 0,5 mld. Kč pro území s 300 000 – 500 000 obyvateli

Většina nezemědělské činnosti se nazývala:

Přidružená výroba

Tradiční přidružená výroba byla budována proto, aby bylo využito místních podmínek pro zaměstnávání lidí a aby byly využívány místní suroviny a materiály. Přidružená výroba byla v některých okresech realizována v rozsahu, který převyšoval několik mld. Kč ročně.

Zemědělcům jsou často předkládány příklady z USA jak tento problém tam řeší:

Nezemědělskou výrobou se zabývají zemědělci na celém světě. V USA zemědělská družstva budují elektrárny, lihovary, vyrábějí nejrůznější polotovary a výrobky.

Z celkových příjmů US farmářů ve výši          197,7 mld. USD jsou příjmy ze zemědělské činnosti 31 %, tj. 55,7 mld. USD a z nezemědělské činnosti 69 %, tj. 124 mld. USD.

 

US farmáři mají průměrný výdělek 64 000 USD, z toho 10 % výdělku plyne ze zemědělské činnosti a 90 % z nezemědělské činnosti. Nezemědělskou výrobu budují a provozují zemědělci proto, aby si vytvořili lepší podnikatelské podmínky.

 

Tak tomu je jak v USA, tak i v ČR. V minulém období rozsah přidružené výroby v některých okresech ČR představoval několik mld. Kč ročně. Po roce 1990 byla naprostá většina úspěšných přidružených výrob zprivatizována. Přidruženou výrobu většinou ovládli bývalí zaměstnanci, kteří pracovali v přidružené výrobě.

 

Přidružená výroba by měla být opět obnovována a to z těchto důvodů:

  • V přidružené výrobě lze zaměstnat tisíce lidí, kteří dnes ze zemědělství odcházejí.
  • Může přinést výrobky a služby, které jsou i v současné době nedostatkové
  • Může zemědělským podnikům opět přinášet velké zdroje finančních prostředků.

Rozvoj přidružené výroby se snaží podporovat i EU. Podpora je realizována pod souhrnným názvem „prostředky na rozvoj venkovského průmyslu“. Peníze pro tento účel nejsou využívány. Programů, které mohou zemědělské podniky rozvíjet, je mnoho. Jsou to například tyto programy:

  • Obnova tradiční dřevovýroby – dřevěné nářadí, žebře, doplňky pro bytovou výstavbu apod.
  • Výstavba a provozování vodních elektráren
  • Obnovení kamenolomů a pískovišť
  • Výroba regranulátu z plastů
  • Výroba topenišť pro biopelety
  • Výroba biopelet
  • Měření rychlosti aut na silnicích občany, kteří na měření získají licenci
  • Podnik pro zateplování rodinných domků
  • Obnova tradiční kovovýroby (kusové výrobky pro domácnosti, kovové ploty, pletivo)
  • Podnik pro výstavbu, opravy a nátěry plotů a fasád domků
  • Výroba staveních prvků pro výstavbu rodinných domků
  • Výstavba rodinných domků – montovaných
  • Využití sporadických nalezišť plynu
  • Zpracování odpadních kabelů
  • Podnik pro likvidaci a zpracování ojetých aut
  • Výroba nejrůznějších součástek pro průmyslové podniky
  • Výroba vlnité krytiny
  • Opravy součástek motorových vozidel
  • Výroba bižuterie
  • Výroba plastových kelímků, lahví a jiných plastových výrobků
  • Výroba levného betonu z popílku a štěrku
  • Výroba štěpků pro vytápění
  • Výroba palet (dřevěné, plastové)
  • Výroba přířezů
  • Výroba GITTER BOX PALET – kovové palety
  • Výroba kontejnerů (nadstandardních – 0,2t – 1t)
  • Výroba kontejnerů standardních
  • Výroba skleněných akvárií
  • Budování prosklených zimních zahrad z plexi-skla

Drobnou přidruženou výrobu lze realizovat i velkovýrobně. Například v okrese Zlín se v různých letech specializovalo 8 – 10 zemědělských podniků na opravy součástek motorových vozidel. Každý podnik opravoval jednu skupinu komponentů (např. jeden podnik opravoval elektrovýzbroj, další podnik čerpadla, jiné podniky opravovaly hevery, majlery, baterie atd.).

 

Další významné pracovní příležitosti:

Rozvoj služeb

Rozvoj služeb je pro rozvoj ekonomiky velmi významný, a to z několika důvodů:

  • Lidé pracují proto, aby zabezpečili svou rodinu. Na určitém stupni zabezpečení rodiny však aktivita lidí klesá. To proto, že lidé mají dojem, že mají dostatečné výdělky a že se již více snažit nemusí.
  • Nové požadavky na vyšší výdělky vznikají tehdy, když lidé mají možnost značnou část prostředků poskytnout na úhradu služeb. Jestliže služby odčerpávají větší množství výdělků, lidé opět musí mít zájem o vyšší výdělky, a proto musí více a lépe pracovat.
  • Služby pro zdraví
  • poradenská činnost o zdraví
  • nákup a využívání nejrůznějších přístrojů
  • terapie a cvičení
  • pohodové programy pro pracovně zatížené lidi
  • nabídky nejrůznějších léků na bázi doplňkové výživy
  • Zábava
  • vytváření nadšení, legrace, překvapení
  • vytváření vzrušení, rozruchu, estetického potěšení
  • videa, divadelní představení, hudba
  • sportovní podniky, cestování, hazard
  • návštěvy zábavních parků
  • Přitažlivost pro ostatní
  • moderní oblečení
  • kosmetika, osvěžovače dechu
  • opalovací krémy
  • Ošetřovatelské domovy

Pracuje zde asi 2 mil. lidí, zejména jako ošetřovatelé, pečovatelé a kuchaři. To je tolik, jako by jich v ČR pracovalo 75 000 a v krajích průměrně 5 000. Tato kategorie lidí má průměrné platy 7 – 8 USD/hod.

  • Domácí ošetřovatelské služby zaměstnávají asi 700 000 lidí, tj. tolik, jako by jich v kraji pracovalo asi 2 000. Tito lidé ošetřují staré lidi v jejich domovech (s platem asi 8 – 10 USD/hod).
  • Zdravotní sestry – je jich asi 2,1 mil., s platem 10 – 25 USD/hod. (odpovídá počtu 5 500 sester v kraji).
  • Péče o děti – na tomto úseku pracuje 2,3 mil. lidí (odpovídá počtu 6 000 lidí v kraji). Průměrná mzda 6,17 – 10,25 USD/hod.
  • Sociální pracovníci – je jich asi 500 000 (odpovídá počtu 1 300 pracovníků v kraji). Průměrná mzda 8 – 10 USD/hod.
  • Služba lidem – je jich asi 200 000 (odpovídá počtu 500 lidí v kraji). Plat 8 – 15 USD/hod. Poskytují služby lidem s vážnými problémy.
  • Kromě těchto profesí pracují tisíce lidí jako trenéři, maséři, instruktoři kondičního posilování, pedikéři (plat 15 – 70 USD/hod.), dále řidiči, parkovači, uklízeči pokojů, donašeči jídel, lidé kteří uvaří cizí rodině oběd atd.

 

Z uvedeného vyplývá, že služby jsou poskytovány v obrovském rozsahu a nejrůznějšími způsoby. Nejvíce služeb je poskytováno dětem a starým lidem. Podle těchto zkušeností a příkladů bychom měli rozvíjet zejména tyto služby:

  • Pečování o děti od narození až do předškolního věku (nenásilná výuka dětí od narození zvýší budoucí schopnosti lidí)
  • Pečování o staré rodiče (komplexní zabezpečení starých rodičů specializovaným podnikem služeb)
  • Příprava jídel (oba manželé jsou v zaměstnání. Přípravu jídel zajišťují specialisté v bytě zaměstnaných lidí)
  • Péče o domácí zvířata (služba se stará o zvířata těch, kteří nejsou doma přítomni)
  • Úklidové služby
  • Cestovní kanceláře pro rozvoj místní turistiky a pro využití všech služeb v daném území
  • Vybudování sítě stylových restaurací
  • Občerstvovací stánky u dopravních spojů
  • Vybudování marketů s prodejem místních suvenýrů a výrobků přidružených výrob
  • Výroba místních (např. valašských) specialit
  • Prodej potravin přes internet
  • Provozování prádelen „na počkání“
  • Provozování sportovního rybaření pro nerybaře
  • Donášková služba potravin do domu a to denní (čerstvá snídaně) a týdenní (zásobení hlavními surovinami)
  • Dispečink pro poskytování služeb
  • Strojbazar – prodej nepotřebných domácí zařízení a pronájem nepotřebných zařízení
  • Skanzen – vybudování zemědělských usedlostí s chovem zvířat. Tyto budou přístupné veřejnosti, zejména dětem. V areálu jsou ukázky zvířat, je zabezpečována projížďka provozem v terénu, jsou poskytovány stravovací služby
  • Relaxační centra (komplex pro regeneraci sil – svičení, koupele, masáže atd.)
  • Poskytování novodobé lázeňské péče doma (lázeňskou péči lze provádět doma – v bytě. Služba poskytuje všechny komponenty, které se využívají v lázních)

 

Kromě výše uvedených existují desítky dalších služeb. Zatím co individuální služby bývají většinou rizikové, služby, které poskytují speciální organizace s prověřenými lidmi, bývají velmi vyhledávané.

 

Intelektualizované služby

Intelektualizvoané služby se ve vyspělých zemích podílí na tvorbě HDP rozhodujícím způsobem, tedy z více než 40 %, Tyto služby nejsou závislé na rozsáhlých investicích.

Kde získat finanční prostředky na podnikání

Naši organizátoři mají zafixováno, že nové podnikatelské programy rozvíjet nelze, protože „na to nemáme“. Tedy že na nové rozvojové programy peníze nejsou. Mnozí lidé si zvykli na využívání pouze těch peněz, které byly přidělovány z centra nebo získávány z bank. Naše banky však poskytují úvěry s velkou nedůvěrou. To proto, že velké množství bankovních úvěrů se stalo nenávratnými. S jinými finančními zdroji nebývá u nás uvažováno. Zabezpečování nových programů jen z přidělených zdrojů a z bankovních úvěrů je nedostatečné. Financování nových rozvojových programů musí být proto zabezpečováno také netradičními způsoby. Jak lze nové rozvojové programy finančně zabezpečit, uvedeme v následující části.

 

1.Programy finančně nenáročné

Stát, který nemá dostatek finančních zdrojů, ale má dostatek odborně zdatných lidí, musí svou ekonomiku orientovat na ty programy, které nejsou investičně náročné. Takovými programy jsou zejména služby, a to jak běžné, tak zejména intelektualizované služby.

 

2.Získávání peněz z EU

Všechny členské státy EU přispívají do rozpočtu EU částkou 106 mld. EUR. Z tohoto rozpočtu členské státy čerpají prostředky jednak na vyrovnání cen, jednak na svůj rozvoj. EU je však silně zbyrokratizovanou institucí. Proto prostředky z rozpočtu EU získají nikoliv ti, kteří na ně mají nárok nebo je potřebují, ale dostanou je především ti, kteří vědí, kde prostředky na dané účely jsou, a ti kteří vědí, jak musí správně vyplnit formuláře, ze kterých se příděl peněz posuzuje.

ČR letos nevyřešilo získání 30 mld. Kč.

 

3.Prostředky z veřejných zdrojů

Vláda a ministerstva rozdělují značné množství finančních prostředků. Velkými zdroji disponují ministerstva (např. ministerstvo práce, zemědělství, životního prostředí) a i centrální instituce. Prostředky se však nerozdělují rovnoměrně a nedávají se tomu, kdo je potřebuje. Prostředky dostane ten, kdo je získá:

 

Například:

Dotace z veřejných rozpočtů na obchod a služby v přepočtu na obyvatele byly přidělovány takto:

Zlínská kraj                                          50,- Kč

Kraj Olomouc                                       87,- Kč

Jihomoravský                                      87,- Kč

Karlovarský                                         142,- Kč

Liberecký                                             234,- Kč

 

4. Příspěvky podnikatelů

Podnikání v globalizovaném světě je velmi náročné. Vyžaduje neustále zvyšování výroby, snižování nákladů a pronikání do světa konkurence. Naprostá většina podnikatelů se proto věnuje jen svému podniku. Dění mimo podnik podnikatele často nezajímá. To proto, že je u nás prosazována zásada, že každý se musí postarat o sebe sám. Tento nezájem o okolí se však může stát osudným i pro úspěšné podnikatele. Například dnešní úkoly zemědělských podniků může zvládnout ne 100 lidí, ale jen 10 pracovníků

 

5. Jiné využití neúčelných sponzorských příspěvků

Mnozí podnikatelé, města a obce vydávají peníze, ale velmi neúčelně. Dávají je na aktivity, které neřeší problémy teritoria.